Můj příběh

 

Už v době svého dospívání jsem přemýšlela nad smyslem života a snažila se přijít na to, proč se věci dějí tak, jak se právě dějí, a nikoli jinak. Časem se mi do rukou dostaly knihy různých světců, navštěvovala jsem odborné semináře a akce zaměřené duchovním směrem. Absolvovala jsem několik kurzů tohoto zaměření. Nikdy jsem tomu však nepřikládala zvláštní váhu. Mnoho odpovědí přicházelo skrze prožitky a různá uvědomění. Přicházely různé odpovědi, ale pořád to nebylo ono. Pátrala dál a nechala se životem unášet. 

 

Ten mě  jednoho krásného dne dovedl až do chaloupky na Koštúry, kde žije Marcelka z hor se svým mužem Romkem. 

Hned při prvním setkání s Marcelkou mi bylo jasné, že můj život již nemůže být stejný. Našla jsem to, co jsem celou dobu hledala, i když jsem třeba v té chvíli nevěděla, že to je právě TO. 

Vědomí, které proudí skrze projekci této bytosti přitahuje k sobě vědomou část všech projekcí (lidí) a já vnímám, že je to cesta "domů". Tato cesta je jednoduchá a velmi inspirativní. 

 

 

Po nějakou dobu jsem byla velmi často i fyzicky nablízku Marcelce a Romkovi a to v době, kdy jsem se podílela na organizaci společných setkání pro veřejnost s Marcelkou a Romkem. V té době jsem, stejně jako i teď, nasávala informace, které skrze Marcelku byly sdělovány, ale také “její” energii, která je všudypřítomná.

 

V této době proběhlo mnoho změn, které nesmírně ovlivnily můj postoj k životu. Přišly změny jak v soukromé, tak i v profesní oblasti. I konzultace - setkávání se s bytůstkami získaly jiný rozměr. 

 

Nešlo již dále pracovat s lidmi přes různé “zaručené” techniky, ale postupně jsem se stávala “pouhým” SMĚROVNÍKEM a UKAZATELEM na pomyslné cestě lidem, kteří “hledají” sami sebe. (z pohledu času).

 

A je to přirozené. Vše je ve vývoji - v pohybu , tudíž i my jako jedinci se vyvíjíme. (opět myšleno z pohledu času).  Není tudíž možné nabízet lidem to stejné, co jim bylo nabízeno před cca 20 lety, ale skrze vlastní prožitky a zkušenost je možno lidi nasměrovat. Kudy se odebere každá jedna bytůska, to už záleží na ni. Na tom, čemu se rozhodne dát pozornost a čemu ne.    

 


"Uvědomění, která  přicházejí skrze prožitky, jsou trvalá."

 

"Člověk by měl být ,,prázdný“ aby se mohl napojit na přirozenost samu a opustit to, co ho odvedlo od sebe sama, od života ze srdce."